Denní modlitba církve (2. týden)

Ranní chvály | Vprostřed dne | Nešpory | Kompletář

Eucharistická slavnost

Liturgická barva: zelená

Vstupní modlitba

Bože, ty tvoříš a řídíš náš život.
Dej, ať každý den znovu poznáváme tvou lásku,
abychom jednou poznali, jaký skutečně jsi.
Prosíme tě o to skrze Ježíše Krista,
tvého Syna a našeho bratra,
který s tebou a s Duchem svatým
žije v našem středu nyní a navěky.

Bohoslužba slova

První čtení

Čtení z knihy proroka Abakuka.

Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal. Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení.

Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího? Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo? On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá. Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.

Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody? Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost.

Hospodin mi odpověděl, řekl: „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst. Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“ Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.

Abk 1,12-2,4

Mezizpěv

Antifona: Neopouštíš, Hospodine, ty, kteří tě hledají.

Hospodin bude trůnit věčně, * soudnou stolici má připravenu.
Rozsoudí svět spravedlivě, * povede při národů dle práva. Ant.

Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, * v dobách soužení je hradem nedobytným.
V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. * Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. Ant.

Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, * oznamujte mezi lidmi jeho skutky.
Za prolitou krev k odpovědnosti volá, * pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. Ant.

Ž 9,8-13

Evangelium

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přistoupil jeden člověk a na kolenou prosil:  „Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody. A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“

Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“ Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdráv. Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné.“

Mt 17,14-20

Nad dary

Bože a Otče,
s důvěrou ve tvou dobrotu
přicházíme před tvou tvář s dary.
Dej, ať to, co konáme ke tvé chvále,
je požehnáním všem lidem.
Skrze Krista, našeho Pána.

Po přijímání

Dobrý Bože,
děkujeme ti za hostinu tvého Syna.
Dej, ať nás síla této svátosti
provází i všedními dny našeho života.
Prosíme tě o to skrze Krista, našeho Pána.