V prvních letech po nešťastném koncilu nebylo starokatolictví v Jablonci nijak masové a zprvu šlo jen o několik jednotlivců. Podstatným zlomem byl až rok 1885, kdy se starokatolíci a sympatizanti z celého okolí sešli v hotelu Geling v Jablonci n. N. Svolavatelem byl pan Josef Mieth, který jako první přestoupil ke Starokatolictví a spolu s ním dalších dvanáct rodin. Na vánoce roku 1885 již sloužil Varnsdorfský farář a správce starokatolíků v habsburské monarchii A. Nittel, v evangelickém kostele první s.k. bohoslužbu. Od té doby obec rostla, takže o deset let později měla již 1200 členů.
Navzdory všem potížím, kladenými politickými úřady, se v srpnu roku 1887 přikročilo k založení místní skupiny Spolku starokatolíků. Do výboru, této první rady, byli kromě dosavadního místního vůdce hnutí Josefa Mietha, který se stal místopředsedou, zvoleni E. Sacher jako předseda, Emil Friedrich a F. Fischer. 12. 10 1888 zde začal působit pomocný kněz Absberger jako učitel náboženství, který však musel pod tlakem úřadů oblast svého působení opustit roku 1892. 1. 8. 1897 byl uveden do úřadu první s. k. duchovní v Jablonci pan kooperátor Marschall (+ 1. 9. 1922). Za jeho působení je v letech 1899 – 1902 postaven starokatolický kostel (viz dále). Odchází roku 1905 do Ameriky. Na jeho místo nastupuje v květnu téhož roku farář Adalbert Schindelar, který je 5. 7. vystřídán farářem Hermannem Mertzem. 4. 3. 1907 byla státem uznána samostatná s. k. farní obec v Jablonci n. N.
Ve válečných letech 1914 –1918 se obec potýká s řadou problémů a dokáže jen stěží financovat své aktivity a některé z nich jsou na delší dobu utlumeny. V té době (r. 1917) umírá Eduard Sacher, jeden ze zakladatelů Jablonecké obce. 13. 6. 1924 proběhla v Jablonci n. N. synoda Starokatolické církve v Československé republice, na které byl také zvolen první vysvěcený biskup této církve Alois Pašek. Tato událost svědčí o vzrůstajícím významu Jablonecké farnosti. Toho roku je také na podnět starokatolické obce nazváno náměstí před kostelem podle významného mecenáše obce Josefa Scheiblera, jenž téhož roku umírá. Roku 1932 16. 11. umírá pak i farář Herman Mertz, jehož nahrazuje duchovní J. Gestner. Dne 13. 3. 1935 umírá Josef Mieth.
Období druhé světové války a následný odsun sudetských Němců znamená hlubokou krizi nejen pro Jabloneckou obec, ale pro celou Staro-katolickou církev v Československu. Ta se stává snadnou kořistí komunistické diktatury. Do čela církve a farností jsou státní správou dosazováni nekompetentní lidé, kteří na popud totalitních struktur církev čtyřicet let devastují a rozkrádají. V roce 1989 musí tedy naše církev začít znovu, takřka od nuly.