Warning: call_user_func_array() expects parameter 1 to be a valid callback, function 'kalendar_dny_init' not found or invalid function name in /data/cust/starokatolici/archive/old.starokatolici.cz/wp-includes/class-wp-hook.php on line 286

Warning: call_user_func_array() expects parameter 1 to be a valid callback, function 'kalendar_textdomain' not found or invalid function name in /data/cust/starokatolici/archive/old.starokatolici.cz/wp-includes/class-wp-hook.php on line 286
Archiv webu - Starokatolická církev v ČR » Kostel sv. Ducha v Břidličné slaví 100 let

«

»

Kostel sv. Ducha v Břidličné slaví 100 let

V neděli 26. června farní obec v Břidličné oslavila 100.výročí posvěcení kostela sv. Ducha. Slavnostní bohoslužby, které předsedal br. biskup Dušan, se zúčastnili i poutníci ze Šumperka, Těšína a Zlína se svými duchovními a tak byl zdejší stánek zcela zaplněn. Ke kráse liturgie přispěl nejen vonný dým kadidla, ale také ozvučení el.varhan, jež bylo díky velkorysosti města Břidličná nedávno nainstalováno.

Aby bylo možné pochopit význam této události, je třeba se vrátit zpět v čase a znovu si projít pohnuté osudy zdejší obce a chrámu. V roce 1907 farář Karl Erhardt přesídlil ze Šumperka do Břidličné, aby se zde ujal péče o svobodomyslně smýšlející křesťany a záhy tak vzniká kvetoucí obec, která ve svém vrcholném období mezi válkami měla 1600 členů. Záhy po svém příchodu začíná Erhardt plánovat výstavbu kostela a sám také věnuje značnou část prostředků. (jeho manželka byla zámožná) A tak již po čtyřech letech v r. 1911 spatřil světlo světa kostel (tehdy pamětní Josefa II.)v novogotickém slohu s centrální věží v průčelí. Stavba je řešena jako jednolodní s lehkým kůrem na dvou ocelových pilířích, lomeným vítězným obloukem a apsidou. K největšímu rozkvětu zdejší farní obce došlo mezi válkami, kdy pastorační záběr zahrnoval několik desítek míst, kde se vyučovalo náboženství, slavily bohoslužby či vyvíjeli různé aktivity. Sám farář Erhardt byl několik funkčních období místostarostou v Břidličné. V r. 1935 však umírá a na jeho místo nastupuje farář Maschek. Na obzoru se v té době začínají vynořovat mračna války, která zcela rozvrátila zdejší kvetoucí obec. Po odsunu německého obyvatelstva se farní obec stává filiální a přechází pod Brno. Kostel je prázdný a pomalu chátrá. V roce 1970 je interiér upraven pro účely smuteční obřadní síně. Kostel je rozdělen těžkým závěsem, místo oltáře je zřízen pevný katafalk a okna v presbytáři jsou zakryta textilními panely. Tento stav trvá do roku 2000, kdy jsou zde obnoveny pravidelné bohoslužby. Interiér je opět upraven pro bohoslužby, farní obec v Šumperku věnovala starší oltářní stůl, místo těžkého závěsu je pod oblouk zavěšen jednoduchý kříž a řečniště smutečního řečníka proměněno v ambon reliéfem ryby s křížem. (oboje vyrobil šumperský farář a zdejší administrátor Pavel Cepek). Podařilo se i vymalovat a dokonce obléknout kostel do nového kabátu. Díky nové fasádě ve žlutých odstínech teď kostel sv. Ducha doslova září. Biskup Dušan ho vysvětil jako kostel Ducha svatého. Velkou zásluhu na obnově kostela má s.Jaroslava Charvátová, tajemnice městského úřadu a předsedkyně filiální rady. Právě její křest před jedenácti lety odstartoval novodobou historii obce.

A teď zase zpět doprostřed slavnosti. Když dozněly poslední tóny písně „Tebe Bože chválíme“, odebrali se poutníci v čele se starostou p.Bohumírem Kamencem do společenského domu, kde nás město Břidličná pohostilo vepřovým s knedlíkem a zelím. Příjemně nasyceni jsme se vraceli zpět do kostela, který se od 14 hodin rozezněl hlasy sboru Bernardini. Posluchači, kteří znovu zaplnili kostel, si vyslechli hodinový koncert hudby duchovní, lidové, populární i židovské. Ale to ještě nebylo ten den všechno. Nakonec se poutníci přesunuli do blízké školy, kde je čekalo pohoštění a přátelské posezení. V pozdních odpoledních hodinách jsme se rozjížděli do svých domovů s pocitem mimořádného zážitku. Všem organizátorům slavnosti velké díky.

Na závěr se ještě sluší popřát jubilantovi a celé obci do dalších let vše dobré a především Boží milost a požehnání.