Na základě pozvání Starokatolické mládeže Švýcarska se vypravilo 17 členů naší táborské farnosti (12 dětí a 5 dospělých jako doprovod) na akci, která – dle webových stránek švýcarské mládeže – „neměla obdoby“.
Vyrazili jsme již ve středu 4. června a večer jsme dorazili do Solothurnu, kde si část naší výpravy rozdělili zdejší farníci. Sedm nás potom jelo ještě za Bern do Oberhünigen, kde jsme spali u manželů Wloemerových. Dr. Klaus Wloemer je farářem v Solothurnu. Byli jsme přivítáni velmi přátelsky.
Ve čtvrtek 5. června jsme se solothurnským farníkem Maxem jeli vlakem s dětmi do kantonu Jura, kde jsme navštívili soukromou ZOO v Crémines. Bylo tam, kromě zvířat, i hodně atrakcí a tak jsme prožili pěkné odpoledne. Večer byl trénink za solothurnským gymnáziem. Trénovali s námi zdejší chlapci a Erika.
Protože nám nepřálo počasí, jeli jsme další den do Bernu. Tam se nám celý den věnoval bratr farář Klaus a taky nás půl dne provázel „náš“ Petr Vinš. Ten nám ukázal starokatolický kostel sv. Petra a Pavla, bernské pamětihodnosti a také atraktivní medvědy v příkopu, kteří se dětem velmi líbili. Za zdejším Münstrem byl speciálně v rámci ME zřízen tzv. Spielplatz, kde jsme pak celé odpoledne prokazovali naše fotbalové schopnosti či neschopnosti. I bratr farář Klaus se ukázal jako zdatný fotbalista. Nechyběl čaj a opékání. Byly to pěkné chvíle.
Večer Wloemerovi pozvali celou naši výpravu na večeři na svůj statek do hor v kraji zvaném Ementhal, dle nějž se jmenuje světoznámý sýr, který jsme nejen ochutnávali, ale i zakoupili v rodinném sýrařství. V sobotu a neděli se pak konal samotný fotbalový turnaj. Do Oltenu – Trimbachu se nás sjelo asi 250 a bylo zde 31 družstev. Mistrovství zahájil švýcarský biskup Fritz – René Müller. Naši táborští chlapci byli zařazeni mezi juniory, kde bylo 12 družstev. Měli jsme velkou nevýhodu, protože naši chlapci byli poměrně malí a na 15leté chlapce z Trimbachu (což byli v drtivé většině obrovití Turci a Iráčané) jsme prostě nestačili. Přesto jsme uhráli dobré výsledky: s jednou remízou, dvěma prohrami a jedním vítězstvím jsme se probojovali do semifinále a obsadili jsme čtvrté místo. Na to, že jsme nebyli moc secvičení a hráli jsme se staršími a většími kluky, to byl, myslím, slušný výsledek. Na „starokatolickém mistrovství Evropy“ byli zástupci Polska, Německa, Švýcarska a České republiky.
V neděli 8. června jsme ještě navštívili krásné historické město Thun, kde je bílý zámek na vysoké skále, jako v pohádce. Nedělní odpoledne bylo stráveno v hostitelských rodinách. Někteří hoši si ještě zahráli minigolf.
V pondělí 9. června ráno jsme se rozloučili s našimi hostiteli před solothurnským starokatolickým farním domem a vyrazili na jedenáctihodinovou cestu domů. Velké poděkování patří mojí manželce Aleně, která pro všechny chlapce vlastnoručně vyrobila dresy a starala se téměř o všechno v rámci příprav na cestu. Dále Zdeňku Strakovi z Havlíčkova Brodu, našemu hlavnímu šoférovi, rodině Markových a hlavně: všem táborským chlapcům, kteří se nezalekli velkých soupeřů a srdnatě vybojovali účast v semifinále. Jak jim řekl hlavní pořadatel turnaje: „Bravo!“
Autor: Alois Sassmann, táborský farář
