Začátkem léta uplynul právě rok, kdy jsme při návštěvě br. biskupa Dušana
slavnostně otevřeli dokončený suterén fary. Naše obec tak dostala plně k dispozici víceúčelové prostory pro nejrůznější aktivity. A protože v hektických událostech loňského roku jsme tuto událost opomněli reflektovat, činíme tak nyní.
Skromné plány
Abychom postihli celou genezi díla, musíme se vrátit do roku 1997, kdy na
faru v Šumperku nastoupil nový duchovní br. Pavel Cepek s manželkou Jiřkou. V té době byl suterén jen klasickým sklepem jakých najdeme ve starších domech mnoho.
V hromadě uhlí nerušeně vyváděli potomky potkani, vesele konzumovali zde uložené brambory a z otrávených návnad si stlali pelech ve starém komíně. A ještě nesmíme zapomenout na pavouky, sviňky a všudypřítomnou plíseň. Naše plány byly zpočátku velmi skromné – zamést a vymalovat…ale události se ubíraly vlastními cestami. Ucpaná kanalizace, zamrzající voda a další nepříjemnosti nás přesvědčili o nutnosti pojmout vše „z gruntu“.
Práce začíná
V roce 2003 se neplánovaně podařilo zřídit ústřední topení a i v suterénu,
který byl v té době ještě netknut, jsme připravili rozvody a radiátory. Blížící se zima nás popoháněla k instalaci nových oken a zimu jsme strávili kopáním a otloukáním. Většinu práce zde vykonal br. farář Pavel, který vlastnoručně vykopal a vynosil cca 30 m3 omítek, jílové zeminy a betonu. Odvoz a nakládka pak byla záležitostí všech lopatu udrževších členů obce. Po této přípravné fázi následovala jedna velmi „fajnová prácička“ – totiž rozbití a vynošení staré kanalizace. Této voňavé práce se zhostili br. farář s chotí. Betonové trubky byly vystřídány plastem a přibyla jedna zcela nová větev s rozvody teplé a studené vody pro budoucí sociální zařízení. Tak jak to bývá, i zde byly v celém sklepě dvě žárovky a dva vypínače z roku raz dva. Br. farář se tedy ujal „předrátování“ všech budoucích prostor. Práce byla o to
náročnější, že vodiče bylo nutno uložit do spár mezi žulovými kameny či cihlami, stejně tak vypínače i zásuvky, ježto stěny měly zůstat režné, pouze očištěné a vyspárované. Kde tedy nebylo dost místa, přišel na řadu špičák a kladivo. Nakonec nastoupil br. Emil, který vše pečlivě zapojil.
Malá nehoda
Během návštěvy br.biskupa Dušana došlo k prasknutí přívodu vody před
uzávěrem. Vodu tak nebylo možné vypnout, protože venkovní uzávěr byl v 80. letech zaasfaltován. Celá příhoda nevypadala nijak tragicky, protože paprsek vody se nám dařilo zvládnout čerpáním. Pak ale přišli „odborníci“ z vodáren a ti kladivem trubku dorazili…z pramínku se stal gejzír a voda pod tlakem 5 atmosfér začala zaplavovat suterén, ohrožovala zde nedávno složený nový krbokotel na dřevo a hrozila změnit suterén na bazén. Jen pod hrozbou žaloby se vodárníci rozhodli zaškrtit nebohou trubku. Mezitím všichni přítomní spolu s biskupem v bílých šortkách utvořili řetěz a
kbelíky vylévali vodu do kanálu. Nohy jim ujížděli na rozbahněném jílu a když bylo po všem, nebylo se ani kde umýt. Celá příhoda skončila až večer nalezením uzávěru a jeho vysekáním sbíječkou a výměnou celé poškozené části. Ještě že uzávěr na silnici byl i po devadesáti letech plně funkční – stará dobrá řemeslná práce!
Akce beton
Příhoda s vodou nás nikterak neodradila a hned jsme navázali základy pro
kotel a zřízením nové podlahy. Na štěrkové lože s ocelovou sítí jsme vylili 2 kubíky betonu, následovala hydroizolace, tepelná izolace a ještě jedna betonová deska. Úplně nakonec pak přišla dlažba v barvě cihly. Po dokončení WC a sprchy se prostory staly částečně provozuschopnými. Br. farář postupně očistil a vyspároval klenby a režné zdivo.
Oheň vesele praská
Již 4 roky vytápíme celou farní budovu dřevem. Slouží nám k tomu krbokotel
v hlavní místnosti suterénu, který je připojen do systému ústředního topení. (cca 30 radiátorů a 4 patra) Toto ocelové monstrum o váze 180 kg stěhovalo 6 statných farníků. Po obezdění cihlami z původních podlah se vyloupl hezký krb u kterého je příjemné posezení a ještě jsme spojili příjemné s užitečným. Br. farář ho vybavil vzduchotechnikou dle svého návrhu a vlastnoručně realizoval. Nyní je vzduch k hoření přiváděn z haly a ventilátorem hnán až do topeniště, což umožňuje komfortnější zatápění. Přehřátý vzduch z obezdívky je také možno odvádět izolovanou trubkou a foukat do centrální haly. Dosavadní zkušenosti jsou velmi dobré, jedinou „vadou na kráse“ je každoroční příprava cca 200 metráků palivového dřeva. Za pomoci motorové pily a hydraulické štípačky to lze zvládnout během dvou
týdnů. Škoda jen, že teplo při takové práci vzniklé nelze uschovat na zimu,
postesknou si občas pomáhající farníci.
Kuchyň a sauna s ložnicí
V roce 2007 už měl suterén za sebou tři „poloprovozní roky“. Byla dokončena podlaha, velká místnost byla vybavena dřevěným nábytkem a byl vystavěn barový pult. Sociální zařízení a šatna na chodbě byly rovněž v provozu. Stále však ještě nebyla využita menší místnost. Po zralé úvaze bylo rozhodnuto rozdělit ji na dvě nestejné poloviny. Tu větší ukrojila víceúčelová sauna s možností přespání dvou osob a menší část pak zabrala kuchyňka. Stavby sauny a výroby kuchyně se ujal sám farář br. Pavel Cepek. Nejprve slepil a obrousil desky, z kterých v dílně smontoval kuchyňskou linku. Jako lakovna posloužila kancelář. Závěrečná montáž pak proběhla na místě.
Pak přišla na řadu sauna – první, kterou br. farář postavil. Nejprve bylo třeba
zřídit samonosnou příhradovou konstrukci, která byla obedněna zvenčí a zevnitř opatřena žáruvzdornou izolací s vrstvou hliníkové fólie. Po přelepení spojů celou místnůstku obložil smrkovými palubkami. Stavbu komplikoval fakt, že bylo třeba zachovat otevíratelnost venkovního okna dovnitř, vypořádat se s proměnlivou výškou stropu a rovněž bylo nezbytně nutné umožnit přístup k čerpadlu, komínovým dvířkům i klapce. Vzniklá technická dvířka i okna musela mít kování skryté a být dostatečně utěsněna. Jakékoliv vystouplé kovové prvky mohou při zahřátí způsobit nepříjemné popáleniny. Aby se saunující či přespávající necítili jako v kobce, dveře byly pojaty
jako celoskleněné. Zakoupeny byly jen nejnutnější komponenty, sklo vykalily místní rapotínské sklárny a kliku i zámek opět obstaral br. farář. Lavice na sezení jsou z topolového dřeva a svojí šíří umožňují i pohodlné přespání hostů. Pro elektrická saunovací kamna z výprodeje cestoval br. farář s rodinou až do Ústí nad Labem, ale cesta se vyplatila výrazným snížením celkových nákladů. Každý pátek od podzimu do jara tak mají členové obce možnost udělat něco pro své zdraví a pořádně se vypotit. I bratr biskup Dušan při svých návštěvách Šumperka nikdy saunu nevynechá.
Farní suterén je nyní zcela dokončen. Na barovém pultu je k dispozici pivní
výčep, stroj na espresso a v lednici pod barem je vždy připraven náhradní soudek či něco ostřejšího. Posezení u kávy, čaje či sklenky piva po skončení nedělní bohoslužby se již stalo nepsaným pravidlem, zvláště když cappuccino vaří sám br. farář Pavel a ještě Vám natočí pivo jako křen s krásnou čepicí bílé husté pěny. Rovněž se zde koná vyučování základů křesťanství pro děti, eucharistie kolem stolu, katecheze, společné saunování a každá návštěva fary zamíří nejprve sem. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že vynaložené prostředky i práce se bohatě vyplatily a suterén slouží jak má.
